Čeští horolezci, Vladimír Nosek a Zdeněk Hrubý vystoupili dneska na vrchol Mt. Vinson v Antarktídě www.polarneextremy.sk.
 
Pro Vladimíra Noska je to (aspoň podle informací, které mám) poslední ze "Sedmi samic" angl. Seven Summits. Stává se tak prvním českým horolezcem, kterému se tato lezecká kuriozita podařila - čestně. Z čeho tak usuzuji? Vladimír Nosek lezl na Mt. Everest bez kyslikové bomby a bez pomoci výškových nosičů, kteří stejně jako kyslik horolezecký výstup na Everest usnadňují / znehodnocují. Vím, o čem mluvím, na Everest jsem se letos na jaře pokoušel vystoupit. To slovo "čestně" je velmi důležité. Před několika měsíci totiž prišel jiný občan České republiky – Miro Caban s informací, že on je ten první Čech na vrcholu všech kontinentů.

O výstupu Mira Cabana se dodneska píše (naposledy letos v letě v novinách Rovnost, při příležitosti finanční odměny významnému českému lezci od krajského hejtmana), že vylezl na Everest tzv. alpským stylem. On sám se ohrazuje, že neví, co to alpský styl je, na druhou stranu hodnotí náš výstup alpským stylem v jižní steně Shishapangmy. Miro Caban o našem nejlepším himalájskem lezci Josefu Rakoncajovi říká (v rozhovoru pro Hory Doly), že na K2 vylezl dvakrát přes tzv. normálku. To je stejná nehoráznost jako, kdyby někdo řekl, ze Milada Horáková byla agentka STB.

Na K2 normálka nevede!!! Stejně jako žádná normálka nevede na Kangchenjungu a např. na Annapurnu. Cesta na K2, která se považuje za jednu z těch lehčích přes tzv. Abruzziho žebro není normálka, je to první cesta na vrchol, ale není to nic, co by se podobalo chodeckému terénu přes Severní nebo přes Jižní sedlo na Mt. Everest - v době, kdy je na stejné cestě téměř jeden tisíc lidí. Na Everest se v dnešní době každý rok dostane na vrchol průmerně 300 lidi, na K2 se dostává párů na vršek v průměru každý druhý rok. A Gilkey Memorial je plný jmen lezců a mnohých z nich hodně dobrých. O K2 se už potřetí neúspěšně pokoušel Radek Jaroš, dvakrát byl pod kopcem Petr Mašek a jednou jsem tam jel s nimi (víc o těchto expedicích na www.radekjaros.cz).

Ja se divím, že se Miro Caban nebojí, že někde v hospodě dostane půllitrem přes hlavu za ty hrozné kecy, které na veřejnost pouští. Problém je v tom, ze drtivá většina horolezecké veřejnosti, která kdy co měla dočinení v Himaláji, Cabanův výstup na Everest neuznává a jemu to hrozně vadí, obviňuje nás, ze závisti a Josku Rakoncaje dokonce ze spiknutí. 

Dokonce řekl takovou blbost, že ho nemáme rádi, protože on není pískař, je z jižní Moravy a leze teprve 7 let. Já jsem taky z jižní Moravy, pískař nejsem a do Himalájí jezdím 6 let. Cabanův výstup na Everest neuznávám ne proto, že bych neveřil jeho vrcholové fotografii (na rozdíl od vrcholových fotografií Pavla Trčaly), ale proto, že Caban podle mého názoru nevylezl na Everest způsobem, který se dá nazvat ze sportovního hlediska poctivým.

Posuďte sami: Miro Caban nám při setkání v Káthmándů v červnu 2002 řekl (byl u toho Zdeněk Hrubý, Radek Jaroš, Miloš Palacký a ja), že na Everest není potřeba brát stan. Stanů je na kopci dost, pro klienty je na ceste přes Severní sedlo vynášejí Šerpové, takže si stačí vybrat ten, který je volný. V jednom z táborů Cabana objevili Šerpové, on pohotově vytáhl stodolarovku a zaplatil za nocleh. Tímto se nám Miro Caban osobně pochlubil, dokonce si z nás dělal srandu, že se tak dřeme. Zdeněk Hrubý, Radek Jaroš a já jsme se vraceli z úspěšné expedice na Kangchenjungu. Dodneska jsem se do žádné debaty o himalájskem lezení nezapojil, každý ať si leze, co chce. Ale pokuď někdo píše tak jak cepr Caban (nebo Trčala) proti všem horolezcům, tak reaguju jako jeden z těch, kterých se to týka. Na požádaní šéfredaktora Montany jsem napsal článek o himalájském lezení do stého čísla Montany, vychází 8. 12. 2005.

Vladovi Noskovi a samozřejmě taky Zdenkovi Hrubému blahopřeju k úspěšnému výstupu na Mt. Vinson a klukům přeju šťastný návrat zpátky.

Hore zdar!

Martin Minařík
účastník 6 himalájských expedic, 5 krát na vrcholu 8000 m hory, vždy bez pomoci umelého kysliku a výškových nosičů. Výstup roku za cestu MacIntyre / Scott v J steně Shishapangmy alpským stylem. Další výstupy v podobném terénu: první sólo přechod Mt. Logan, Cassinův pilíř na McKinley alpským stylem.