Po závodech světového poháru ve francouzském Valance jsme se rozhodli zůstat na skalách. Předpověď počasí sice nebyla moc příznivá a po vydatných deštích většina cest mokrá, avšak motivace lézt na skalách o to větší.

První zastávkou byla oblast Seynes, málo převislá stěna plná krápníků, ale zcela jiného charakteru jak jsme dnes zvyklí. Z mého pohledu snad jenom krásná linie Dinosaurus 8a+ stojí za to si vylézt.

Další zastávkou byl slunečný Claret, který má specifický charakter cest, většinou kostky a lišty. Klasifikace cest se mi zdála lehce tvrdší, bylo poznat, že zde vznikaly první 7c a 8a ve Francii.

Po vytrvalých deštích jsme byli ale nucení odjet do St. Legere, kde velké převisy chrání před úplným deštěm. Zde sice taky u hodně cest byla spousta krápníků zateklých ,ale dalo se něco lézt. U většiny cest co se podařil vylézt  byly některé pasáže úplně mokré .Takže dost často největší problém byl jak si vysušit ruce a lezečky před dalším obtížným místem cesty. Z mého pohledu musím podotknout že právě St. Legere patří jistě k těm nejlepším oblastem světa. Charakter vytrvalostních cest, převislost většiny sektorů a kvalitní vápenec, prostě vše jak má být. Navíc lehký nádech morálu kdy u většiny cest nad 8a vždy od poslednímu jištěni ke slaňáku je odlez kolem 8-10m.

Tomáš: Le Nabab 8b+ OS (St. Legere). Osan 8b+ PP (St. Legere), a pět dalších 8a+ na OS

Helča: Sault dui peut 8a PP.(St. Legere).

Helča Lipenská

 
St. Legere. Foto: Helča Lipenská.