Příznivé podmínky nalákaly koncem září do 1200 m vysoké severní stěny Grandes Jorasses (4200 m) několik českých týmů. Jako první přelezla dvojice Pavel "Bača" Vrtík a Dušan "Stoupa" Janák volně cestu "No Siesta", kvůli nedostatku ledu s čtyřdélkovou variantou do cesty "Bonatti-Voucher". Ve stěně strávili dva bivaky, přičemž první bivak ve dvanáctihodinové sněhové bouři, během které napadlo přes 20 cm sněhu.

Po zlepšení počasí se do stěny vydaly i ostatní týmy. Petr Soudek s Pavlem Nesvadbou přelezli v jednom nonstop zátahu cestu Colton-MacIntyre včetně sestupu do italského Courmayeru. Laďa "Lájoš" Petráš s parťákem přelezli také Colton-MacIntyre s bivakem na vrcholu a sestupem přes sedlo Hirondeles do Francie zpět na nástup. Vašek Šatava a Pavel Jonák přelezli volně cestu "Bonatti-Voucher" s variantou nástupu z "No Siesty". Ve stěně strávili tři strastiplné bivaky a o nebezpečné pády nebyla nouze.

Jorassy po sněhové bouři.

"A co Slováci?", protože tam prý byl i někdo ze Slovenska (Maroš Červienka?), ale my jsme nikoho nepotkali, byli jsme celou dobu ve stěně.

P.S. Maroš Červienka a Ondro Húserka vyliezli za jeden deň cestu Colton-MacIntyre. Podrobnosti doplníme neskoršie.

 
No Siesta, 2. bivak.

V parádnej trojdňovej perióde Chamonixkého plechu sa nám podarilo preliezť túto linku za jeden deň. O 16.00 sme si už užívali slnko a výhľad z vrcholu. Zostupovali sme bezpečnejším Whymperom narozdiel od veľa iných lezcov, ktorý išli Normálkou popod veľký serak, ktorý sa druhý deň zrútil. Podmienky v stene ani nemohli byť lepšie, čo sa aj odzrkadlilo na množstve lezcov. Liezlo sa asi 10 rozličných ciest. Tak prvé zoznámenie s touto stenou dopadlo nadmieru úspešne, verím že sme tam neboli poslednýkrát.

Ondro Húserka (SHS James, Beal, Bernosport)

  
Kľúčová dĺžka za WI5+. / Korra Pesce a Martin Elias v ceste Directe de I´Amitie.
 
Prvá dĺžka vo vrcholových mixoch za M4+. / Horné snehové pole.