PÁLIVÉ CHYTY 2001/2

Táto rubrika informuje čitateľov o lezení od jednometrového bouldra až po tisícmetrový bigwall. Do tejto rubriky posieľajte zaujímavé prelezy zo zahraničných i domácich oblastí. Nemusia to byť len pálivé extrémy, veď maximum nezávisí od čísla, v tom je lezenie krásne.

Čínsky obuvník predbehol Roberta
Nové 8c+/9a od Pedra Ponsa
Jean-Christophe Lafaille vyliezol novú A5
Druhý ženský priestup Midnight Lightning
Akcia v Bielovodskej doline
Mixový projekt v Malých Karpatoch
Mrázek zazářil v Ospu
Simona Ulmonová válí v boulderingu
Marek Havlík opět řádil v Buoux
Bubu vyliezol novú cestu vo Valsavaranche
Najťažšie cesty sveta

Čínsky obuvník predbehol Roberta

Francouzský horolezec Alain Robert, přezdívaný Pavoučí muž, který je proslulý svými lezeckými výstupy na nejvyšší mrakodrapy světa, je silně pobouřen tím, že předtím, než se to podařilo jemu, vylezl na nejvyšší čínskou budovu neznámý čínský obchodník s obuví, který nikdy předtím nelezl. Alain Robert v polovině února opustil Čínu poté, co se mu nepodařilo získat povolení vylézt na 88-poschoďový šanghajský mrakodrap Jinmao Tower.
"Jsem dost rozčílený," řekl horolezec agentuře Reuters v rozhovoru minulý týden v úterý. "Bylo nemožné získat povolení."
"Na ten mrakodrap by vylezl i můj šestiletý syn," řekl Francouz a dodal, že by pravděpodobně mrakodrap "vyhopkal" i jen s jednou rukou.
Han Qizhi, 31-letý obchodník, vylezl na 420 metrů vysokou budovu 18. února na základě informace médií o Robertových úmyslech a bezprostředně po výstupu byl zatčen šanghajskou policií. "Chtěl na sebe upozornit a udělat si jméno," řekl agentuře Reuters mluvčí policie Fang Dinghua. Když Han Qizhi procházel kolem populárního mrakodrapu, dostal prostě jen náhlý impuls a ve společenských šatech a botách se pustil nahoru. "Kolem Jinmao Tower šel jen dvakrát. Najednou schodil sako a začal lézt," řekl o atleticky vyhlížejícím muži jeho kolega. Han Qizhi neměl ani rukavice, ani speciální obuv a když lezl nahoru, byla teplota kolem nuly, bylo zataženo a foukal silný vítr. Nikdy předtím nelezl. Podle vyjádření policie nehodlá Číňan už nikdy svůj čin opakovat: "Když jsem si uvědomil, jak mohu ublížit nejen sobě, ale i své rodině a možná i chodcům dole, už to nechci zažít," řekl prý Han Qizhi.

Horolezecké noviny

Obsah

Nové 8c+/9a od Pedra Ponsa

Majster sveta v boulderingu Pedro Pons zo Španielsko sa pustil aj do výroby ťažkých ciest. Výsledky sa dostavili veľmi rýchlo. V oblasti el Bovedón spravil cesty Mestizaje klasifikácie 8c+/9a a La Negra za 8c+.

8a.nu

Obsah

Jean-Christophe Lafaille vyliezol novú A5

Francúzsky horolezec Jean-Christophe Lafaille spravil v Z stene Dru veľmi ťažký technický prásk. Nová cesta nemá zatiaľ názov, ale bude patriť k tým najťažším v Alpách. Má niekoľko dĺžok klasifikácie A4 a jednu dokonca za A5. Lafaille v nej strávil 9 dní.

8a.nu

Obsah

Druhý ženský priestup Midnight Lightning

Lisa Rands sa stala druhou ženou, ktorá preliezla legendárny liepak Midnight Lightning (V8/9) v Yosemitoch a prvou bez nacvičovanie krokov. Tesne po novom roku Rands spadla len 5 cm od záverečného chytu. Postupne sa k nemu naťahovala a naťahovala, ale ho nedosiahla a padla do matračky. Nasledujúci deň bola v Midnight znova. Doliezla na hranu a už bola vo svojom kroku. „Po chytení posledného chytu som bola v extáze, bolo totiž vždy mojim snom vyliezť tento boulder a zrazu som ho mala za sebou“, vraví Rands. Pre svoju radosť Midnight Lighting si o 10 minút vyliezla znovu. Prvý ženský prelez spavila Lynn Hill na jar roku 1998. Lisa pokračovala v stopách Hill a pol hodinu po Midnight zopakovala ďalší ťažký liepak King Cobra za V8.

Obsah

Akcia v Bielovodskej doline

Zimné akcie komisie alpinizmu alebo predtým trénerskej rady v Bielovodskej doline majú už skoro 20-ročnú tradíciu a istotne aj svoju budúcnosť. Nielen preto, že nám to dnes vlastne ukladajú aj posledné schválené stanovy nášho spolku v článku 7, bod 4k… Pravdaže časy sa menia, ale chvalabohu stále ostáva pochopenie TANAP-u , vďaka ktorému môžeme využívať teplo a prítulnosť chatky pod Vysokou. Nuž, nie sú to už 80-te roky, keď sa posledný zimný marcový týždeň na sústredení reprezentačného družstva zúčastňovalo aj 20 ľudí a počasie bývalo ako vyšité. Teraz v marci väčšinou sneží a v meniacich sa termínoch sa nás nezíde v Bielovodskej doline viac ako desať.
Podobne to dopadlo aj tejto zimy, keď sme pre veľmi zlé podmienky museli príchod do Tatier odsúvať a hore sme sa objavili po strastiplnom zápase s ťažkými batohmi, množstvom snehu a záverečnom zúfalom hľadaní chatky v nočnom čiernom celkom zakliatom lese. Niektorí sme tam volali aj o pomoc, Doktor, vďaka za záchranu. Ivan Žila vie, o čom hovorím.
Takže 27. 2. až 3. 3. 2001 sme sa zišli v zložení Igor Koller, Dino Kuráň, Paľo Packo, Ika Jakubcová, Vilo Jakubec, Edo Mrázek, Ivan Žila, Marek Repčík (áno, zrak Vás neklame, je to tá naša skalkárska desiatková El Chorro-Višňovská hviezda) a hosť z Brna Radek “Zoban” Lienerth, nový člen TREK SPORT tímu 2001, ktorý bol na Bielovodskú trénovať na jeseň až v Himalájach. Lezci si pobyt hradili sami, komisia alpinizmu vybavila a zaplatila chatku a aj pre budúcnosť sú tu vítaní všetci záujemci o zimný alpinizmus.
Počasie a podmienky boli zlé, ale liezlo sa. Do vyššie položených stien sa pre lavínové nebezpečie naozaj nedalo ísť, ale steny pod Mlynárom nám poskytli ako vždy mnohé možnosti. V stredu Kuráň, Žila a M. Repčík urobili narovnanie cesty “Pochop človeka”, V+ , Koller so Zobanom ju liezli originál, typický poobedňajší trávový mix na Mlynárovú vežu podobný populárnej Savane. Vo štvrtok hmla a sneženie s výbehom aspoň na Český ľad s krajne romantickým nástupom cez balvany s takmer ľadovcovými trhlinami, ktorý si ešte pár sklerotikov okorenilo zabudnutím lyží a brodením miestami až po oné v bezodnom snehu. Piatok bol najlepší deň, ktorý Kuráň so Zobanom využili k výbornému rýchlemu prelezu Perejí s Piačekovsko – Obuchovským komínom, V+, A1, na Mlynárovu vežu. Celé voľne a len asi 6 hodín čistého lezeckého času. Koller s P. Packom si vybrali z mnohých potenciálnych nových línií ľad v žľabe asi 200 metrov vľavo od Českého ľadu. Takže tu máme teraz tri dĺžky Alternatívneho ľadu s hodnotením II/6. Parádna cesta s najťažšou prvou dĺžkou, kde si Igor poctivo zabojoval v ľadových previsoch. V sobotu prišiel definitívny nečas a odchod. Na tie zlé podmienky sme si celkom dobre zaliezli a to nehovorím o dlhých do polnoci trvajúcich debatách, plných polemík, ale aj starých príbehov. Lebo aj o tom sú zimné akcie v chatke v Bielovodskej doline.

Igor Koller

Obsah

Mixový projekt v Malých Karpatoch

Peter Salon z HK Filozof rozrobil túto zimu nový mixový projekt na Medvedej skale. Cesta má 12 metrov a vedie vo vodorovnom previse s ťažkými prešahmi. Končí výlezom z previsu do tenkej špáry. Pri skúšaní mixových častí Salonka zlomil jeden hrot a druhý ohol, čo je následok jeho tvrdej zimnej prípravy.

Obsah

Mrázek zazářil v Ospu

Hned druhý den pobytu v Myší díře v Ospu jsme se s Tomášem Mrázkem (ROCK PILLARS/OCÚN/VAN GANSEWINKEL) pustili do TALK IS CHEAP 8c, nejhezčí cesty ve stropu malé jeskyňky, s cílem udělat dvoudenní přelez. Znal jsem kroky před dvěma lety, kdy jsme ji v červnu lezli s Michalem Ciencialou, a tak jsem vystupoval v roli kouče. Mráza do cesty vlítl jako drak a během čtyř pokusů ji rozsápal a pohltil. Měl značnou silovou převahu, takovou, že kdyby studoval nějakou dobu detailně pokusy lezců, měl by nemalou naději na flash. Už druhým pokusem spadl metr pod odpočinkovou dírou, neboť právě poslední kroky jsou velmi citlivé na práci nohou. Mráza se na ně začal více soustředit, krásně došel třetím pokusem do stisku, ale doskok do dobré lišty pod dírou už zase řešil s nohama ve vzduchu. Nechal se přesvědčit a využil i zde malý zoubek na kozí nohu, která ho podržela alespoň v první fázi dynamického přešahu, a to rozhodlo. Mráza po třetím neúspěšném pokusu byl úplně ve vytržení.
Ani se nechtěl odvázat z lana, rozvázat si lezečky, chtěl se okamžitě vrhnout znovu na už jen tiše sténající kořist. Nakonec udělal obojí a posadil se aspoň na deset patnáct minut. Pak šel na doraz, zjevně neodpočatý, tělo mu nedrželo, jako dříve, ale stále ještě horký, žhavý jako sopka. Co nedržely ruce, držely nohy. S úpornou přesností kladl nohy na skálu a ty se na oplátku dělily s rukama o část váhy těla. Tom držel lištu, naskočil a zalezl do díry a usmíval se. Já jsem byl přesvědčený, že ještě spadne ve výlezu, protože se přestane soustředit. Ale nikoliv. Z díry je blbý krok na konec střechy. Dvě hladké šikminy daleko od sebe a skoro žádné nohy. Člověk při přešahu nad střechu musí vytáhnout nohu z díry, tělo vyletí ven a ruce se marně snaží na šikminách zadržet. Ovšem Mráza v koncentraci nepovolil. Ležel ve střeše roztažený jako žába a pomalu vytahoval nohu z díry a druhou špičku sunul po skále. Tělem zastavil odstředivé síly, levou špičku postavil na "nic", pravou hákl za jiné "nic" a staticky přehmátl do madla. Teď už si mohl zařvat, mohl řvát své vítězství do údolí, do oken zatrpklých vesničanů, kteří lezcům ani nechtějí dát vodu a do uší záludného kempaře, který nás do svého kempu stejně nikdy nedostane.
V jediný den na čtyři pokusy. O jeden víc než dal Yuji Hirayama. Do hodiny to vědí všichni Slovinci i ti, co tady nejsou. Ví to i Huber, který má dneska rest day, ale jinak neodraditelně zkouší TALK IS CHEAP, ačkoli nemá ani malou šanci na úspěch. Ale on to bere jako trénink, říká, "začínám trénovat a za tři měsíce chci být zpátky na úrovni 8c+/9a." Jak? Nad tím nechápavě kroutíme hlavou. Alexander má deset patnáct kilo nadváhu a vkuse má potíže dát 7c. A jeho cíl? "V Alpách mám vyhlédnutý mnohadélkový projekt. Rád bych ho vylezl bez nýtů. Obtížnost bude nejméně 8c, možná kolem 8c+/9a." Hovoří s klidem a úsměvem, jakoby šlo o sedmáčka. "Potřebuji motivaci zhubnout." Huber leze typickým stylem německých skalních lezců - nezávodníků. Žádná francouzská technika, jednoduchý styl a hrubé rvaní od chytu k chytu. Přes svou slávu zůstává milý a přátelský, často spolu dlouho besedujeme při západu slunce, ale pozvání na večer do baru odmítáme s omluvou "too expensive".
Po rest day debatujeme se zkušenými slovinskými závodníky Jure Golobem a Aljošou Gromem. Ptají se na klasifikaci. Mráza uvažuje: "Je to podstatně těžší než Missink Link, takže bych dal radši lehčí 8c než tvrdé 8b+, protože mezistupně nechci dávat." Jure dodává: "Já, když jsem to přelezl, tak jsem říkal 8b+. Myslím, že nejlíp by se hodilo 8b+/8c." Z toho vyplývá, že 8b+/c by bylo asi nejvhodnější. Ovšem výkon Mrázy ční nad všechnu polemiku. Je to každopádně velmi tvrdá cesta, těch pět kroků je v ní brutálních. Střední lišty, ale téměř ve střeše! Darda na prsty. Zlé slizké stupy, dvanáct silových v podstatě anaerobních kroků zasebou. Celkem dvaadvacet kroků, i když s no-handem, zato bouldry, několik bouldrů zasebou.

Rosťa Tomanec

Obsah

Simona Ulmonová válí v boulderingu

Už rok tráví Simona Ulmonová, bývalá mistryně ČR 1998 a 1999 v Americe. Letos v zimě ji uchvátil bouldering, pro který zde vládnou nedozírné možnosti a dosáhla několika skvělých výsledků. V Bishopu nejprve on sight vylezla boulder obtížnosti V8 (7b+), pak po nacvičování CHOLOS V9 (7c) a nakonec se jí podařil i SLOWDANCE V10 (7c+)! Boulder V10 přitom vylezly dosud jen tři Američanky a V11 dvě Evropanky Liv Sansoz a Josune Bereziartu.

Rosťa Tomanec

Obsah

Marek Havlík opět řádil v Buoux

Marek Havlík z týmu ALPINUS/REEBOK/OCÚN opět řádil v Buoux a jeho terčem se tentokrát nestala nová trilogie, ale narovnání CHOUCY od Francouza LeMenestrela. Padesátimetrovou cestu musel lézt s osmdesátkou lanem a slaňoval přitom nadvakrát. Nová cesta mu zabrala čtyři hodiny a čtyři pokusy v jediný den a v obtížnosti se přiklání k 8c, které navrhl LeMenestrel. Kousek se Havlíkovi podařil během krátkého únorového zájezdu do Francie.

Rosťa Tomanec

Obsah

Bubu vyliezol novú cestu vo Valsavaranche

Mauro Bubu Bole vyliezol 31. januára novú pravdepodobne najťažšiu mixovú cestu sveta. Mission Impossible sa nachádza v oblasti Valsavaranche (valle d‘Aosta) v Taliansku pred slávnou Haston Cave. Jej charakter je úplne odlišný od tých ciest, ktoré Bubu doteraz preliezol, Empire Strikes Back, M11 (Cogne, Taliansko), Reptile, M10 (Vail, USA) a Quartiers Nors, M10 (Gramusat, Francúzsko), posledné dve OS. Mission Impossible začína 20 m kolmým mixovým terénom a pokračuje fantastickou žulovou strechou. Zo začiatku je previs 60 stupňový a postupne prechádza do totálnej strechy. Cesta vedie tenkou špárou, kde zakladanie zbraní je veľmi technické. Odistená je skobami, občas nie celkom dobre držiacimi. Ako už býva zvykom, aj tento prásk končí voľne visiacim ciaglom, kde obtiažnosť je viacej psychická ako fyzická. Bubu túto cestu vyliezol bez pútok na druhý pokus. Napriek ľahkosti s akou Mission vyliezol, Bubu jej nedal obtiažnosť M11 alebo M12, pretože sa mu zdala oveľa ťažšou. Mauro navrhuje klasifikáciu M Bubu. Keď sa Stevie Haston dozvedel, že Bubu vyliezol cestu takejto vysokej obtiažnosti, hneď sa tam vydal. Stevie ju preliezol na druhý deň a myslí si, že nie je až taká ťažká, má krátky silový úsek. V súčasnosti je Haston riadne nabúšený, jeho problémom je vytrvalosť alebo záujem. Podľa neho je obtiažnosť Mission M11 alebo M10+ ako Empire.

Obsah

Najťažšie cesty sveta

Ben Moon strávil vo svojom 18-metrovom projekte v Kilnsey (Yorkshire v Anglicku) vyše 20 dní počas troch rokov. Začiatkom 90. rokov spravil v oblasti Raven Tor zriedkavo opakovanú cestu Hubble 8c+, ale aj napriek veľkému úsiliu bolo jeho najlepším výkonom jedno sedenie v tomto projekte. Ceste, známej ako Benov projekt, odhadoval obtiažnosť na 9a+, 5.15a.Toto leto sa do Benovej cesty zakusol Steve McClure. Tento 30-ročný Anglán má prezývku „Strong Steve“. McClure pracoval v tomto projekte 15 dní. V kľučovej pasáži našiel inú postupnosť ako Ben a cestu konečne preliezol. „Stevov výkon je skutočne obdivuhodný“, vraví Ben Moon, “ale kľúčové miesto preliezol inakšie.“ Steve má ten istý názor na Benovu sekvenciu. „Jeho kroky sú skutočne brutálne. Ben je známy tým, že si nájde vždy tú najťažšiu možnosť prelezenia.“ Už to nie je Benov projekt, ale Northern Lights klasifikácie 9a.

Obsah