Z pretekárskeho bloku

Rok 2000: krok vpred

Hodnotenia pretekárskych sezón sa za posledné roky podobali ako vajce vajcu. Viackrát sme museli konštatovať, že záujem lezcov o preteky upadá, že máme stále nedostatok kvalitných umelých stien, niet kde trénovať a aj preto sa na medzinárodných pretekoch nedosahujú žiadne zaujímavé výsledky. Preto je potešiteľné, že rok 2000 znamenal pre slovenské pretekárske lezenie kvalitatívny krok vpred.
Steny: Napriek tomu, že sa nerealizovala žiadna z avizovaných veľkých stien, vďaka novým bouldrovkám v Žiline, Banskej Bystrici, Zlatých Moravciach a Pezinku sa výrazne zlepšili tréningové možnosti nielen pre pretekárov.
Výsledky: Ďalším pozitívom uplynulého roku boli výsledky našich pretekárov na medzinárodných pretekoch. Šieste miesto Petra Doležaja na MS juniorov, devätnáste miesto Zuzky Čintalovej na ME seniorov a tri semifinálové umiestnenia Andreja Chrastinu na pretekoch svetového pohára sú najlepšie výsledky našich pretekárov od roku 1997. Niekomu sa to môže zdať málo, ale treba si uvedomiť, že konkurencia je veľmi silná, veď napríklad na MS juniorov sa zúčastnilo 26 krajín a Doležaj bol šiesty zo 62 štartujúcich! A napríklad v semifinále SP sa ťažko nájde lezec, ktorý nezvládol obtiažnosť 11 u mužov alebo 10 u žien.
Bouldering: Vďaka pretekom v boulderingu sa výrazne zvýšil záujem lezcov o preteky, vo Vrútkach, Žiline či Dubnici súťažilo 50 až 60 pretekárov. To isté platí o medzinárodných súťažiach, už niekoľko rokov beží svetový pohár v boulderingu ako celkom rovnocenný s pretekmi na obtiažnosť. A tohto roku sa majú uskutočniť prvé majstrovstvá sveta v tejto atraktívnej disciplíne.
Súvislosti: Ako posledné pozitívum uplynulej sezóny hodnotím fakt, že všetci držitelia Strieborných karabín udelených komisiou alpinizmu za najlepšie výkony v nepretekárskych disciplínach, sú súčasní alebo aspoň bývalí poprední pretekári a podiel na ich výkonnostnom raste mala určite aj príprava na preteky. Súvislosť úplne jasná, ktorá sa potvrdzuje aj v zahraničí a je ďalším dôvodom, prečo sa nám o preteky v rámci nášho spolku oplatí starať.
Novinky roku 2001: Na rok 2001 pripravila komisia pretekov v športovom lezení niekoľko zmien.
- Vzhľadom na zvyšujúcu sa úroveň ženského lezenia sa zvyšujú finančné ceny pre ženy na pretekoch Slovenského pohára za prvé tri miesta na 2500.-, 1500.- a 1000.- Sk.
- Do programu Slovenského pohára sú vo väčšej miere zahrnuté aj preteky v boulderingu. Celý pohár má tak osem kôl, z ktorých sa do celkového poradia zaráta šesť najlepších výsledkov.
- Tohto roku nebudú mať mladí do 15 rokov samostatný pohár, pretože sa v súčastnosti nenapĺňajú jednotlivé kategórie, čo však neznamená, že sa v budúcnosti k týmto kategóriám znovu nevrátime. Preteky pre týchto najmenších sa zorganizujú v spolupráci so subkomisiou mládeže. Juniori 15 až 18 roční budú samostatne vyhodnocovaní v rámci pretekov Slovenského pohára s garanciou slušných vecných cien.
Na záver by som ešte chcel reagovať na povzdych Mareka Repčíka v Jamesáku 5/2000, že sa mu z finančného hľadiska neoplatí naplno venovať pretekom. Nuž najlepší lezci SP zarábajú ročne len na finančných prémiách za umiestnenie na pretekoch 10 až 15 tisíc dolárov a na sponzorských zmluvách ešte niekoľkonásobne viac. A tak na to, aby sa trénovať na preteky oplatilo, stačí maličkosť. Dostať sa medzi nich…

Pavol Tomka, predseda komisie pretekov v športovom lezení

ROCK MASTER 2000, Arco, 9 - 10. 9.

Diváci jako každý rok zaplnili travnatou plochu pod stěnou i hlediště, bylo jich zde několik tisíc a na nové, moderní, plexisklem zakryté stěně se odehrávalo dramatické divadlo v podání světových lezců. Letos těch novinek bylo nějak moc a dalo by se říci, že se trošku vymkly z rukou. Bouldering - Duel, rychlostní souboje v párech na lehčích bouldrech. Rychlost - už bez skoků do lana, neboť chybí pověstný převis, což nemálo snížilo adrenalín v krvi diváků. A konečně pravidla zasáhla i hlavní závod: Cesta OS i RP zůstaly, ovšem nejlepší čtyři pak o celkové vítězství bojovali v Duelu, tedy na lehčí cestě on sight s lanem odspodu a na čas! Vyhlašovala se cena Ennio Lattisi Trophy za dvě cesty na obtížnost a Rock Master 2000 pro nejlepší v Duelu. Nevím, zda se to někomu líbilo, závodníkům a nám NE!
BOULDERING - Byly připraveny hezké bouldry na dvou stejných stěnách pro muže a dvě pro ženy. Startovala i Věra Kotasová a dostala se do čtvrtfinálové osmičky. Semifinále bylo přece jen napínavé, neboť měli pět minut na těžký bouldr a šlo o výkon anebo čas. Stephan Jullien vedl nad Oleksym do poslední minuty, a pak ho silný i rychlý Polák přelezl a Francouz už neměl síly ho překonat. Totéž se odehrálo mezi ženami, kde Tina Schultz neuměla do bouldru nastoupit, zatímco její soupeřka dvakrát spadla shora a až těsně před limitem dala top. Finále nepochopitelně dali na jediný pokus, takže když Dani Andrada spadl na nástupu, Oleksy šťastně vyhrál. Švýcarka znovu nevyřešila nástup a Ruska Natalija Novikova slavila svůj triumf.
RYCHLOST - Oleksy drtil své soupeře s neodolatelnou převahou, avšak zbytečně po nedostižném náskoku z prvního kola šel na nevyvážené trati s nejistými skoky do kříže znovu naplno a spadl. Spadl ve druhé dvojici i Zacharov, a proto se skutečné finále odehrálo v souboji o třetí místo. V něm na jediný pokus bez vystřídání cest Ukrajinec rozladěný polský expres porazil. Finále ve slabším souboji vyhrál Alexandr Gadeev nad Jakovem Suboutinem z Ruska.
ROCK MASTER - Yuji Hirayama nezastavitelně stoupal za vítězstvím. Na lehké OS cestě se špatně udělaným závěrem v kolmém traverzu ("Weisserův smrtelný závěr" na oblinkách se ani Tribout nenaučil, cha, cha...) dali top čtyři favorité: Christian Bindhammer, Bernardino Lagni, Legrand a Japonec. Nutno dodat, že se všichni prošli. Na zajímavější a tvrdší RP cestě sice znovu byla na posledním kolmém metru (nová stěna a udělají kolmý výlez...) nad krabicovým převisem velká boule na patu, ale jen Hirayama a sibiřský vlk Ovčinnikov ji dokázali využít - a zneužít a zatopovali. Našláplý Brenna technický závěr cesty zkopal. Přesto se těšil ze třetího místa, neboť Bindhammer spadl níže, ale neradoval se dlouho. V Duelu třetí místo neobhájil (Pořadatelé: Spravedlivý „face to face" souboj...), protože šel moc rychle a nahoře v malých chytech mu došlo. Smál se Němec, Ital soptil jako rozzuřený býk. Zdálo se, že Yuji podobnou chybu neudělá, ale udělal a Džek (jak ho Rusové volají) pomaličku dolezl na vrchol a po roce znovu vyhrál Rock Master. Vloni měl ale větší radost.
Ženy měly na rozdíl od mužů zase málo zajímavou RP cestu a OS i přes dva topy (Sansoz a Čufar), byla parádní. Třetí byla spolu se Sarkany Elena Ovčinnikova, jež se tu ukázala v krásném světle. Na RP znovu nezaváhala nejsilnější Francouzka a nahoru se vyšvihla i Belgičanka Sarkany. Takže se spolu chystaly na Duel. Sansoz měla jistou jen první cenu Ennio Lattisi. Perfektně lezla Němka Marietta Uhden a čtvrtým místem si vybojovala účast v Duelu. Tam podlehla Slovince Martině Cufar. Liv Sansoz zase na trati asi 7c+ byla zřetelně pomalejší než Muriel Sarkany, která tímto podivným způsobem rovněž obhájila loňské prvenství.

Rosťa Tomanec

Najvyššie vyliezol Peter Doležaj z Banskej Bystrice

Lezecká stena v telocvični stavebnej priemyslovky v Rožňave bola v sobotu dejiskom už 6. ročníka Novoročných open pretekov v športovom lezení na umelej stene. Zápolenie milovníkov vertikálneho baletu už tradične organizoval Klub horských športov Kras Rožňava. Vo výbornej atmosfére podporenej početnou diváckou kulisou súťažilo 25 lezcov z celého Slovenska. V juniorskej kategórii, zastúpenej 6 pretekármi vo veku od 12 do 16 rokov, zvíťazil Ondrej Švub z Cabalo Climbing Clubu (CCC) z Banskej Bystrice, pred Tomášom Greksákom( Vertikal Patrónka Bratislava) a Miroslavom Sabom( Rozlomity Klub Košice).
V seniorskej súťaži si najlepšie počínal slovenský reprezentant v športovom lezení Peter Doležaj (CCC B. Bystrica), ktorý ako jediný zdolal ťažkú finálovú cestu až po posledný chyt v strope a stal sa víťazom pretekov. Druhý skončil po bojovnom výkone Andrej Hyža (Sekho Senica), ktorý sa po víťazovi ako druhý prebojoval z 11 finalistov až do záverečných metrov obiažneho previsu. Tretie miesto obsadil Ján Pukanský( Rozlomity Klub Košice). Domáci klub Kras reprezentovali Ladislav Baraxa, Ondrej Csizmadia a René Vais. Do finále sa však dostal iba O. Csizmadia, ktorý skončil v celkovom hodnotení na 5. mieste. (zub)

Preteky Mišja peč

Už na jar, keď sme sa s Vladom Linekom zúčastnili bigwallových pretekov v Paklenici, kde sme skončili na druhom mieste, sme naviazali mnohé priateľstvá a jedno z nich bolo i so Silvom Karom. Čitateľom Jamesáka ho predstavovať nemusím. A práve Silvo ma pozval na prestížne preteky do Mišej peče, ktoré sám organizuje ako "Memorial Janeza Jegliča Johana". Tieto preteky sa konali 14. októbra 2000. Pravidlá pretekov boli vcelku tvrdé - liezlo sa 5 ciest odspodu PP. Začínalo sa cestou 7b a končilo 8a+. Na prelez všetkých piatich línií mal lezec jednu hodinu vrátane presúvania sa od cesty k ceste a oddychu. Pri padnutí z hociktorej ciest sa spočítali metre nalezené v predošlých cestách a lezec ďalej nepokračoval. Pre mňa to boli dosť tvrdé pravidlá, pretože cesty som vôbec nepoznal. Stačilo málo a bol by som si vyliezol svoj tohtoročný najlepší OS, keď som v Čikite spadol za najťažším miestom. V tvrdej konkurencii domácich lezcov som sa nestratil a svojím výkonom som sa umiestnil v prvej desiatke na 9. mieste, za čo som bol odmenený dobrým slovinským vínkom. A keďže sa všetci čudovali, v akých lezečkách to leziem, dovolil som si venovať dva páry Triop/Genus pri vyhodnotení výsledkov. Pred pretekmi som slovinským lezcom priblížil slovenské lezenie premietaním diákov z našich skaliek, pieskov, Marmolady, Rätikonu.

Miro Piala

výsledky
muži
1. Uroš Perko
2. Aljoša Grom
3. Franci Jensterle
4. Matej Sova
5. David Stepanjan
9. Miro Piala

ženy
1. Natalija Gros
2. Jana Oman
3. Maja Vidmar
4. Katja Vidmar
5. Nastja Guzzi

Bouldrové preteky v Žiline - EXTREMcup 0. ročník

V druhú decembrovú sobotu sa na stene horolezeckého oddielu Extrem klub Žilina konali otváracie preteky v boulderingu. Vzhľadom na to, že išlo o prvé preteky na novej stene, zišlo sa na slovenské pomery veľa lezcov. Navyše, bouldering je momentálne naozaj v kurze, veď 50 účastníkov sa dnes na klasických pretekoch určite nenájde...
Kvalifikácia prebiehala na 3 cestách systémom, zhodným s boulderingovým svetovým pohárom. Tento spôsob zabezpečuje, že všetko ide presne načas, každý si odlezie v priebehu pol hodiny a ak nepostúpi, nestrávi v izolácii celý deň. Dá sa povedať, že išlo o premiéru takéhoto spôsobu vedenia pretekov na Slovensku. Napriek obavám z neznalosti a nepochopenia systému pretekármi, ale aj rozhodcami a z nej plynúcimi možnými zmätkami, prebehlo všetko bez problémov. So stavbou ženských ciest, rozhodovaním a skúsenosťami s organizáciou výrazne pomohol Ivan Žila, mužské cesty stavali Ďuro a Marek Repčíkovci.
V kvalifikácii nečakalo žiadne prekvapenie a všetci favoriti bez problémov postúpili. Vo finále boli pripravené pre mužov aj pre ženy dve cesty. Limit na cestu bol 5 minút, počas ktorých sa mohlo ľubovolne nacvičovať, rátal sa najlepší pokus, ale zaznamenával sa aj ich počet.
Zo žien si s prvým bouldrom najlepšie poradila Zuzka Čintalová, o chyt za ňou bola Petra Tomanová. Druhý ženský boulder bol pomerne ťažký a väčšina žien končila v štvrtom chyte. Len Petra Tomanová toto miesto prekonala a v konečnom súčte sa dostala pred Zuzku. Na treťom mieste skončila veľmi rýchlo sa zlepšujúca Janka Ozimá.
Mužské finále zahájil ako posledný postupujúci Peter Kmoško, do tretieho chytu sa dostal nečakane naopak rukami a táto poloha mu pri jeho výške umožnila vynechať komplikované obliezanie. Chyba staviteľa cesty, ktorý si túto "skratku" neuvedomil mu teda umožnila vynechať štyri chyty a pokračovať takmer do topu. Posledný chyt si chytili aj Martin Eckert a Peťo Doležaj, ktorí ako jediní zvládli náročné obliezanie popod hranu.
Druhý boulder mal 12 dlhých krokov, väčšina finalistov skončila v dvojchyte v strope, kde pri zlých stupoch nezostávala sila dostať sa za hranu. Miesto vyriešili len Peťo Doležaj a čiastočne Kmocho, obom opäť výrazne pomohla ich výška. Jediný Peťo však vládal liezť ďalej, doliezol do topového chytu a zaslúžene zvíťazil – viedol počas celých pretekov, vyhral kvalifikáciu i finále.
Vďaka podpore sponzorov si víťazi odniesli pekné finančné i vecné ceny, veď také darčeky ako goretexová bunda od Alpinusu sa u nás nedávajú na každých pretekoch. Po pretekoch čakalo ešte premietanie diákov - Ivan Žila so španielskym EL Chorrom a Ivan Štefanský s perfektne pripraveným pásmom z exotického Madagaskaru. Zábava pokračovala do neskorej noci na miestnej diskotéke a aj v tejto oblasti je na čo spomínať.
Preteky sa teda vydarili, lezci sa potrápili, organizátori aj stavitelia nazbierali cenné skúsenosti, ktoré snáď v budúcnosti zúročia.
No a samozrejme, treba sa poďakovať sponzorom, ktorí tieto preteky podporili – Alpinusu za perfektné ceny, Anatomicu za chyty a Extrem klubu za finančnú podporu. A tiež všetkým, ktorí pomohli ako organizátori a rozhodcovia.

Výsledky Extremcup

Muži
1. Peter Doležaj 36.53 b.
2. Peter Kmoško 30.81
3. Martin Eckert 27.06

Ženy
1. Petra Tomanová 36.65
2. Zuzana Čintalová 34.77
3. Janka Ozimá 28.66

MISTROVSTVÍ ČR - Finálový závod Českého poháru PETROL PLZEŇ

Praha Ruzyň, 25.-26.11.2000
Poprvé vybojovali domácí tituly Tomáš Mrázek a Věra Kotasová z Brna

Po celých pěti letech se konaly závody opět na nejstarší (1993) pražské stěně a dosud jedné z nejlepších v republice. Opět byl Andrej Chrastina (SOKOL Žilina/A9) hlavním stavitelem závodu ČP. Svého úkolu se zhostil na výbornou a posunul stavění zase kousek dál. Sedmdesátjedna startujících mužů (pět ze Slovenska) je rekordem posledních pěti let. Žen bylo devatenáct a ze Slovenska jen sestry Čintalovy. Michal Cienciala přerušil svou činnost pro přetrvávající potíže s předloktím.
Cesty na stěně vysoké jedenáct metrů s celkovými převisy zhruba sedm metrů byly velmi dlouhé, silové a zároveň technické. Obtížnost přesně trefená, jen u žen bylo finále příliš těžké.
V ženách podala obdivuhodný i velmi elegantní výkon Katka Čintalová (ŠKMK Modra), která šikovným no-handem a bezvadnou technikou ušetřila tolik sil, že vyrovnala výkon naopak několikrát chybující české favoritky Věry Kotasové (HUDY SPORT). Obě postoupily do superfinále na zlehčené mužské finálovce. Jednodušší silová trať pak již ukázala rozdíl současné výkonnosti obou lezkyň, avšak druhé místo je pro mladou talentovanou Slovenku velkým úspěchem. Pro Věru vítězství znamenalo zisk prvního mistrovského titulu, o nějž tentokrát nemusela bojovat se Simonou Ulmonovou, která už rok leze ve Státech. Třetí místo vybojovala těsně před Jitkou Kuhn-Gaberovou (SALTIC) Lenka Trnková (USK SLAVIA Ústí n/L). Více se asi očekávalo od Zuzky Čintalové (ŠKMK Modra), protože měla letos výraznou formu, jenomže Zuzce technické přechody mezi různými profily asi neseděly a obsadila jen 6. místo.
V mužích nebylo velkým překvapením, že lídři uplynulých let hráli ve finále jen druhé housle, protože junioři celý rok přinášeli vynikající výsledky. Petr Solanský (SALTIC) po jinak neobyčejně zkušeném výkonu přecejenom vyrobil v závěru finálovky chybičku, a proto obsadil jen třetí místo s Havlíkem (ALPINUS). Jakub Hlaváček (TRIOP) se dostal o teč dál - na třetí chyt od konce a vybojoval druhé místo. Pro titul si suverénně dolezl Tomáš Mrázek (Rock Pillars), který třetím topem (v každém kole) bezvadně uzavřel zářivou sezónu. Ve finále se dobře "rozběhl" také Marek Repčík (ANATOMIC), jemuž dlouhý strop ve druhé půli cesty vyhovoval, možná se však nechal překvapit tím, jak daleko dolezl a závěr uspěchal. Obsadil 5.místo. Šestý skončil Kořan (TRIOP), který letos neměl mnoho času na trénink. Početné příznivce potěšily také výkony TUFIHO Tefelnera, jenž se bez potíží vešel do finále, ačkoli tam se nešťastně smekl už dole, skončil osmý. Vypadá to, že žilinský rodák, nyní žijící v Brně, který patřil k československé špičce již v osmdesátých letech, bude k ní patřit i v roce 2001. To je neuvěřitelná kariéra! Těsně do finále nepostoupil třináctiletý Pavel Solanský (SALTIC, 9.m). Peter Doležaj (CCC BOCIANIK BB) podával stabilní výkony a obsadil 18. pozici. Martin Eckert (MKŠK Modra) lezl výborně v kvalifikaci, kde dal jeden z devíti topů, ale semifinále mu nevyšlo, čímž obsadil až 25. příčku. Škoda, že na Mistrovství chyběl nemocný Peter Topercer, protože měl perfektní formu.

Rosťa Tomanec

MČR 2000, Praha - Ruzyň:
muži
1. Tomáš Mrázek ROCK PILLARS/SINGING ROCK
2. Jakub Hlaváček TRIOP
3.- 4. Petr Solanský SALTIC
3.- 4. Marek Havlík ALPINUS/REEBOK
5. Marek Repčík ANATOMIC
18. Peter Doležaj CCC BOCIANIK BB
25. Martin Eckert MKŠK Modra/TRIOP
47. Ondřej Švub CCC BOCIANIK BB
ženy
1. Věra Kotasová HUDY SPORT/PART.CZ
2. Katka Čintalová ŠKMK Modra
3. Lenka Trnková SPOLTRADE GROUP/USK SLAVIA Ústí n/L
4. Jitka Kuhn-Gaberová SALTIC/SINGING ROCK
5. Lucie Rajfová TRIOP
6. Zuzana Čintalová ŠKMK Modra