Horolezectví na Sinaji
(Jamesák 2000/6)

Lumír Hanuš

Sinajský poloostrov – biblická krajina, která je pro každého návštěvníka magickou oblastí, připomínající především Mojžíše a morální hodnoty desatera. Pouštní krajina, pro nás tak exotická, že při první návštěvě je zde vše pro nás nové, neobvyklé a zajímavé – hory, poušť a k nim patřící beduíni. Nejzajímavější částí je jižní Sinaj. Zde jsou místa, kam se soustředí pozornost návštěvníků Sinaje. Přijíždějí do srdce hor ke klášteru sv. Kateřiny, který byl založen za císaře Justiniána v 6. století a od té doby nebyl nikdy nikým zničen. Je zhruba v nadmořské výšce 1600 m. Odtud vycházejí ještě za tmy poutníci i turisté, aby za ranního rozbřesku byly na vrcholu hory Sinaj (Jebel Musa) a prožili kouzlo vycházejícího slunce. Pokud se rozhodnete na tomto vrcholu přenocovat pod širým nebem, zažijete kouzlo ticha a noční oblohy. V péřovém spacím pytli o váze 1 kg vám zima nebude. Pokud vám v chladné noci zima bude, jsou zde beduíni a chlad zaženete horkým čajem, který vám připraví. Horkou vodu mají stále po ruce. Též teplé deky, které si od nich můžete na noc pronajmout.

V okolí kláštera jsou nejvyšší hory na Sinaji. Jsou ze žuly, která je v této oblasti vhodná k horolezecké činnosti. Nejvyšší z nich je nedaleká hora sv. Kateřiny, která má 2642 metrů. Nejvhodnější přístup je sem z přímořského města Eilat v Izraeli. Přechod přes hranici je snadný (výstupní daň z Izraele je 64 šekelů a vstupní daň na Sinaj je 17 egyptských lir). Pokud chcete navštívit pouze Sinaj, dostanete přímo na hranici tzv. Sinajská víza. Jsou na 14 dní a platí pro oblast kláštera sv. Kateřiny (lezecká oblast) a podél zálivu Akaba od izraelské hranice až po nejjižnější bod Sinaje Sharm el-Sheikh (nedávno přejmenovaný na Ras Nosrani). Chcete-li lézt na horu Jebel Sirbal, je zapotřebí mít egyptská víza. Žádné očkování se nevyžaduje. Z hranice nás autobus doveze po 182 km jízdy až na křižovatku nedaleko kláštera na počátku vesnice el Milga. Ve vesnici el Milga, která je přímo pod kopci, na které polezete, se můžete ubytovat. Ubytovna Hotel AlFajruz má kromě pokojů ohromný dvůr, kde si postavíte stan. Jaká krása – přímo ze stanu, kde odpočíváte, se díváte na masiv hor (Jebel Safsafa, Jebel Fara a nedaleká Jebel Rabba), který je jen pár minut chůze od vás (díváte se odtud na severní stěny, kde jsou nádherné výstupy). V areálu jsou sprchy s teplou vodou a toaletami. Vodu k pití zde můžete klidně nabrat z vodovodu – je k pití vhodná a po mnoho let vyzkoušená. Kromě tohoto místa všude jinde na Sinaji a v Egyptě nakupujte pouze vodu v uzavřených lahvích. Potřebné potraviny lze zakoupit v několika obchodech ve středu vesnice el Milga (nedaleko mešity). Je zde také několik restaurací a obchůdky se suvenýry. Pokud chcete zatelefonovat domů, na místní poště si můžete koupit telefonní kartu a hned ji zde použít.
Podle egyptského zákona je zde zakázáno putovat po horách sám. Je povinností najat si horského vůdce a nechat svůj cestovní pas u šejcha (Šejch Musa) ve vesnici el Milga. Jsou zde dva beduínské kmeny – Gibaliyah a Aulad-Sa’id – jejichž členové dělají průvodce pro pěší i velbloudí tůry (a tůry jsou zde ve své nejpřirozenější formě). Ve vesnici pozor – je zde zakázáno fotografovat, i když to nikde není napsáno (pouze jsem vytáhl fotoaparát a ani nestisknul spoušť – chtěl jsem fotografovat horu Rabba – a hned ke mně přijeli autem egyptští policisté, byli nekompromisní a film s cennými snímky ze skal putoval na sluneční světlo) – byli jste varováni! Beduíni jsou však příjemní, přátelští a pohostinní.

Z horolezeckého hlediska jsou zajímavé právě hory kolem kláštera sv. Kateřiny a v jeho blízkosti, kam dojdete od stanu pěšky. Ještě se lozí na horu Sirbal (jedna z nejkrásnějších hor Sinaje, kde jsou pozůstatky monasticizmu, velkolepé výhledy, skrytá údolí z červené žuly a další překvapení), která je u oázy Feiran asi 60 km na severozápad odtud. Na horu Jebel Banat, která je naproti hory Sirbal, již také vedou výstupy.
S jistotou lze říci, že průkopníkem horolezectví na Sinaji nebyl nikdo menší nežli italský horolezec Emilio Comici, který s přáteli v dubnu a květnu 1937 navštívil Egypt (zde lezli na kopce Jebel Charib – 1757 m, Abu Harba – 1900 m, Jebel Qattar – 1963 m – a jeho veže a na Um Shayb – 2187 m, které jsou asi 250, resp. 450 km od Suezu na jih) a Sinaj. Na Sinaji lezl nejen na Jebel el Saru hned vedle kláštera a na severozápadní stěnu hory Sinaj (Jebel Musa), nýbrž také dva dny putovali k druhé nejvyšší hoře Sinaje, Jebel Umm Shaumar (2586 m, asi 30 km chůze na jih přes hory). Z tohoto vrcholu viděli celý Sinaj, Egypt, Saudskou Arábii a Rudé moře. Jistě si dovedete představit překvapení a vzrušení izraelského horolezce Hanina Kali (čti Chanina), když o 52 let později (v květnu 1989) vystoupil na jižní vrchol této hory a našel tam schránku s lístkem, na kterém bylo napsáno, že na tento vrchol vystoupili 29.dubna 1937 „východní stěnou a východním kotlem“ Emilio Comici, Joža Lipovec a Othmar Gismann. Po nich zde byl další zápis z 10.prosince 1947 (dva Francouzi bez vůdce). Tento vzácný doklad čeká na tomto vrcholu na další lezce (Hanina u sebe neměl fotoaparát a tak si na papír text přesně překreslil – viz kopie).

Vlastní horolezecká činnost začíná na jižním Sinaji v roce 1976. Prvovýstupy zde dělali Italové, Češi, Švýcaři a jiní zahraniční lezci, především však Izraelci, kteří to sem mají nejblíže. Vzhledem k tomu, že v létě je zde příliš horko a v zimě bývá v horách sníh, jsou nejvhodnějšími měsíci k lezení na jaře duben a květen a na podzim září a říjen. Bylo zde dosud vylezeno kolem 140 prvovýstupů obtížnosti III. až VII:+ A₀, takže na své si zde přijde každý lezec. Těžší výstupy však převažují. Je dobré znát sestupy především z 1 x 3 km velkého masívu Safsafa, jehož třemi hlavními vrcholy jsou Jebel Musa – 2285 m, Ras Safsafa – 2168 m a třetí vrchol o výšce 2134 m, který by mohl být nazván Jebel Elias (Eliášova hora).

Horolezecký průvodce pro tuto oblast podnes neexistuje a předkládaný přehled prvovýstupů je jediným materiálem, který se objevuje v tisku a to poprvé. Omlouvám se proto předem za případné neúplnosti u jednotlivých prvovýstupů (někdy jsem nezjistil úplná jména lezců a přesný den výstupu). Někteří lezci již nežijí – Yoki Pereg a Gaby Manobla zahynuli v červnu 1990 pod lavinou na Pamíru, Daniel Peikes a Tzutzik Zigler zahynuli v roce 1990 v Alpách, Benny Agur byl pohřben pod lavinou v létě 1990, Yoav Nir zemřel v r. 1997.
Rád bych zde uvedl několik poznámek pro lezce na jižním Sinaji. Masiv jižního Sinaje je součástí Arabsko-nubijského masivu. Jeho hory jsou především magmatického původu, což znamená, že vznikly z magmatu nebo z roztavené skály pod zemskou kůrou. Asi před 600 miliony lety začaly velké části roztaveného magmatu pronikat vzhůru k povrchu země, ochlazovat se a tak se měnit ve skály.

Mnoho druhů skal, nalézajících se v lezecké oblasti masivu jižního Sinaje, vytvořených výše uvedeným ochlazováním, lze zařadit do tří hlavních skupin:
a) Plutonické (intruzivní) žuly vznikly hluboko pod povrchem. Ochlazování bylo relativně pomalé a jejich krystaly jsou typicky velké. Hory J. Rabba, J. Safsafa a J. E-Deir jsou příklady hor tohoto typu žuly.
b) Vulkanické skály vznikly z magmatu, které vyrazilo na zemský povrch, rychle se ochladilo a jeho krystaly jsou příliš malé než aby byly vidět pouhým okem. Hory J. Katerina a J. Musa jsou příklady vulkanických skal.
c) Žíly vznikly z magmatu, které se prodralo vzhůru puklinami a trhlinami. Ochladilo se poměrně rychle, ale s menší rychlostí nežli vulkanické skály. Žíly jsou krystalickou velikostí mezi plutonickou žulou a vulkanickou skalou. Žíly lze spatřit ve velkém množství a v různorodosti velikostí po celém masivu jížního Sinaje. Typický vzhled žíly je buďto rokle s kolmými stěnami a polámanou základnou, když její eroze je intenzivnější nežli eroze hostitelské skály, nebo výchoz (vyčnívání horniny), jestliže je její eroze menší nežli eroze hostitelské skály.
Jiné typy skály jako jsou metamorfické, pískovce nebo vápence, i když se nalézají v jiných oblastech Sinaje, jsou v masivu jižního Sinaje zcela nepřítomné, a jejich vzhled není v souvislosti se současným horolezectvím zajímavý.
Po svém vzniku byly tyto magmatické skály hluboce erodované a poté pokryty vrstvami sedimentárních skal po většinu jejich následné existence. Tyto sedimenty vznikly buďto na dně spíše mělkého moře, v kterémžto případě se zde nalézají eventuálně vápencové a jim příbuzné vrstvy, nebo na vlastní pevnině, v kterémžto případě se zde nalézá pískovec.
Asi před 20 miliony let tlaky a pohyby zemské kůry vedly k vyzvednutí oblasti, která zahrnuje masív jižního Sinaje. Byly doprovázeny erozí sedimentárních vrstev a tím pádem odhalením magmatických skal a vznikem zlomů, především spojených se vznikem Suezkého zálivu na západě a Zálivu Akaba na východě.

Žula se skládá hlavně ze tří minerálů: živce, křemene a slídy. Části živce a slídy se mohou, za přídavku vody a za příznivých podmínek, změnit na jílovité nerosty. V takovém případě se struktura skály rozpadá (jako by byla ve stěně odstraněna mezi cihlami malta) a stěny tak ztrácejí svoji pevnost. Jelikož sinajská žula nebyla obnažena po dlouhou dobu a klima je zde velmi suché, podstoupilo, kromě oblastí, kde vlhkost má tendenci přetrvávat, jen málo sinajské žuly tento proces rozpadu. Pokud se malá eroze na Sinaji nalézá, v celku je především mechanická nežli chemická. Na exponovaném povrchu je vlhkost nízká a pokud se zde drolivý materiál objeví, je brzy větry a dešti odstraněn. Odkrytý povrch je proto na Sinaji ve většině případů docela pevný. V roklích a vyschlých vodopádech se vlhkost udržuje po dešti delší dobu a rozklad skály je zde proto značný. Přesto v roklích a vyschlých vodopádech je rozpadlý materiál vodním přívalem smyt a zůstane zde pevná skála.
Na šikmých stěnách, kdekoliv nepravidelnost povrchu tvoří kapsy, je voda zadržena. Eroze zvětšuje velikost těchto kapes, až se dvě sousední kapsy spojí, a pod povrchem vzniká vrstva drolivého materiálu, pokrývající velké oblasti stěny s typickými „zátokami“ a „hodinami“ do ní posazených. Tento druh žuly je z lezeckého hlediska nejméně spolehlivý, i když mnoho jejich „hodin“ nabízí jistící body, kterými lze protáhnout smyčku. Když jsem k takové hoře přicházel, měl jsem dojem, že je to pískovcová stěna.
Na Sinaji jsou dosti běžné struktury podobné cibuli, které vypadají většinou jako „pásy“ oddělující „plotny“. Severovýchodní stěna hory J. Safsafa (po obou stranách rokle se sadem, Bustan Gully), „Little Rabba“ a západní stěna J. Rabba (blízko průsmyku Um-Surdi) jsou příklady takové cibuli podobné struktury. Tento jev není dosud dobře objasněn a je často přičítán spíše zvětrávání nežli nějakému procesu, který se mohl objevit během tuhnutí magmatu. Odlupování, přičítané cibuli podobným strukturám, které by mohlo ohrozit lezce, není v této oblasti hlášeno. Z lezeckého hlediska cibuli podobné struktury poskytují v této oblasti většinu převislých „pásů“ s mnoha zajímavými a vyzývajícími úseky.
Většina horolezeckých jištění na Sinaji je zakládána do rovnoběžných štěrbin. Za tím učelem jsou velice vhodné friendy, tricamy a camlocky. S postupem let a přibývajícími zkušenostmi jsou u lezců na sinajských horolezeckých cestách čím dále tím méně populární stopery a hexy. Skoby jsou užívány zřídka, ale pokud jsou použity, jsou umístěny pevně a v puklinách dobře sedí.
Komíny jsou běžné a většinou jsou velice pevné, protože stěny žil byly „upečeny“ během tvorby žil roztaveným magmatem. Na druhé straně komíny na Sinaji jsou spíše hladké a bez lomů a proto je lze špatně odjistit. Jinými slovy – klasické komíny.
Takže pokud si někdy zajedete zalozit do skal jižního Sinaje, přeji vám šťastný výběr cest, pevné jistící body, žádné pády a pěkné prvovýstupy. Nám se tu velice líbilo a těšíme se na příští návštěvu.

Horolezecké výstupy v horách jižní Sinaje:

Jebel Safsafa (Ras Safsafa, 2160 m, další vrchol o výšce 2134 m by mohl být nazván Jebel Elíjas):
1. The Peg (= klínek, SV stěna J. Safsafa), 8 lanových délek (6a, VI-), 5 hodin, Benny Agur, Dima Kharitonsky – 28. říjen 1987
2. Wrong Direction (= špatný směr, SV stěna J. Safsafa), 10 lanových délek (V+), Benny Agur, Dima Kharitonsky – 27. říjen 1987

3. In Memory of Benny Agur (SV stěna J. Safsafa), 13 lanových délek (6c, 5.11a), velmi pěkná cesta, Dima Kharitonsky, Bella Finkel – 19. říjen 1992
4. Direct Start (= přímý začátek, SV stěna J. Safsafa), 8 lanových délek, (V+, jedno místo VI-), nádherná cesta nepřetržité krásy, Benny Agur, Dima Kharitonsky – 28. říjen 1987
5. Diamond Depression (= diamantová deprese, SV stěna J. Safsafa), 3 – 4 lanové délky (IV+, 5.8), 100 metrů, Chanina Kali, Airan Ziss – září 1988
6. The Route of Tamar (= Tamařina cesta, severovýchodní stěna J. Safsafa – jde o pokračování prvních dvou lanových délek levé varianty cesty Hatchala Mešuléšet), 7 lanových délek (VI, 5.9+), Sigal Bergman, Daniel Peikes – duben 1989
7. Hatchala Mešuléšet (= trojitý začátek, severovýchodní stěna J. Safsafa), 6 lanových délek (IV+), 4 hodiny, Rani Calvo, Yoni Pantenovitz - 24. duben 1985
8. Friday Rush (severovýchodní stěna J. Safsafa), 2 (7) lanové délky (V), Rani Calvo, Andrea Anati – 26. duben 1985
9. Wounded Rock (= zraněná skála, SV stěna J. Safsafa), 3 lanové délky (IV+, 5.8), 120 metrů, Chanina Kali, Airan Ziss – září 1988

10. Miguel’s Beautiful Sister (= Miguelova krásná sestra, SV stěna J. Safsafa) 5 lanových délek (VI+), 2 hodiny, Doron Erel, Krysztof Pankiewicz – 27. říjen 1987
11. Monday Rush (= pondělní spěch, SV stěna J. Safsafa), 4 lanové délky (V+), 1,5 hodiny, Doron Erel, Krysztof Pankiewicz – 26. říjen 1987
12. Beleit Brera (= bez jiné možnosti, severovýchodní stěna J. Safsafa), 4 lanové délky (V), Yoav Nir, Amnon Shiloni – 9. říjen 1987
13. Charic ŠeLi (= moje puklina, severovýchodní stěna J. Safsafa), 4 lanové délky (VI, 5.9+), Gil Alexandrovitch, Daniel Peikes – 7. říjen 1987
14. Chapa Wapa (nazvána podle indiánské americké skazky, SV stěna J. Safsafa možné pokračování cesty Fistuk Chalabi na vrchol), 4 lanové délky, (V+, A0 nebo VI+), Andrea Anati, Alon Newton – 21. duben 1988
15. Fistuk Chalabi (= Halabská pistácie, severovýchodní stěna J. Safsafa), 3(7) lanové délky (V-), 2 hodiny, Amnon Shiloni, Beni Sarabi – 8. říjen 1987
16. HaSroch (= šňůrka do bot, severovýchodní stěna J. Safsafa), 6 lanových délek (VI+, A1, 5.10), Amnon Shiloni, Daniel Peikes – 10. říjen 1987
17. Rosa Martzipan (západní stěna J. Safsafa), 2 lanové délky (VI+, 5.10), 90 metrů, Yoav Nir, Chanina Kali – květen 1989
18. Max (Z stěna J. Safsafa), 2 lanové délky (VII+, 5.11), 60 metrů, Chanina Kali, Yoav Nir – květen 1989
19. Shity end of the rope, Yoav Weiss, Gil Dugon
20. Jisurej Ejov (= Jobova muka, severovýchodní stěna J. Safsafa), 8 lanových délek (VII+, 5.11), 360 metrů, Yoav Nir, Chanina Kali – duben 1989
21. The Zag (SV stěna J. Safsafa) – varianta cesty „The Zigzag Route“, 7 lanových délek (VI., 5.9), Johan Lange, Gaby Manobla, Danny Wolfstein – 4. listopad 1989
22. The Zigzag Route (= klikatá cesta, severovýchodní stěna J. Safsafa), 7 lanových délek (VII-), 5 hodin, Yoav Nir, Daniel Peikes – 8. říjen 1987
23. Safsafa Nordostwand (severovýchodní stěna J. Safsafa), 9 lanových délek (V+), 5 hodin, 300 metrů, dobrá skála, Peter Frei, Gadi, Yutty – říjen 1978
24. NE Ridge of Safsafa (= severovýchodní pilíř), 7 lanových délek (V), Terry Taylor, Steve Gault – červen 1976
25. The Skull (= lebka, 1.vrchol J. Safsafa – severní stěna), 14 lanových délek (IV+), 5 ˝ hodiny, 500 metrů, Victor Kaftal, Steve Gault – březen 1976, Steve Read, Victor Kaftal – duben 1978 (přímá cesta), Dany Wolfstein, Dany Fain – duben 1983 (závěrečná varianta)
26. Arba VaChéci (= půl páté ráno, JZ stěna J. Safsafa), 10 lanových délek (V+, 5.9), Yoav Weiss, Gil „Doggy“ Dugon – jaro 1992
27. Klostersporn (= klášterní ostruha, jihovýchodní ostruha J. Safsafa), 11 lanových délek (V), 3 hodiny, asi 300 metrů dobré skály, Peter Frei, Gadi, Yutty – říjen 1978

28. Black Dyke (= černá žíla, 2.vrchol J. Safsafa – severní stěna), 18 lanových délek (V-, A1), 9 hodin, 700 metrů lezení (450 – 500 m výška), Victor Kaftal, Bruce Devens – 9. duben 1977
29. The Mask (= maska, severní stěna J. Safsafa), 5.8, velmi příjemná cesta, Tony Zamir, Edna Goury – 6. duben 1977
30. Com kal (= snadný půst,SZ stěna J. Safsafa), 14 lanových délek (V+, 5.9), varianta cesty The Mask, Chanina Kali, Airan Ziss – září 1988
31. Geissenpeter (= pasáček koz, J. Safsafa), 9 - 10 lanových délek (VI+ nebo VII-), 4 – 5 hodin, 320 metrů, krásná a exponovaná cesta, Ruedi Homberger, Armin Rempfler, Fritz Roth, Alex Clapasson – 26. říjen 1983, Yoav Nir, Amnon Shiloni (varianta) – říjen 1987
32. Why not? (= proč ne, Z stěna J. Safsafa), 4 lanové délky (VII-), 2 – 2,5 hodiny, Krysztof Pankiewicz, Doron Erel – 1. listopad 1987
33. Warsaw - Tel Aviv Direct (Z stěna J. Safsafa), 10 lanových délek (VII+, A0 nebo VIII), 5 hodin, 345 metrů, Krysztof Pankiewicz, Doron Erel – 30. říjen 1987
34. Warsaw – Tel Aviv (Direct) „Non-Stop“ variation, celá cesta 5.12, část varianty 5.10a (levá var. 2.-4. lanová délka, pravá var. 6. a 7. lanová délka), Yoav Nir, Chanina Kali – září 1988
35. Bonch (Z stěna J. Safsafa), 8 lanových délek (VII, 5.10+), 300 metrů, vynikající cesta, Chanina Kali, Yoav Nir – květen 1989
36. “Papa Giovanni Paolo 1” Route (Via del Papa, severní stěna J. Safsafa), 10 lanových délek (V+, 5.8), 3 ˝ hodiny, krásou a obtížností srovnatelná s některými slavnými cestami v Dolomitech, Daniele Chiappa, Carlo Duchini – 22. září 1978

37. The Grand Hand Traverse (5.10) + Chockstone Chimney (5.8) variation (varianta cesty Via del Papa), Chanina Kali, Airan Ziss – září 1988
38. Via del Papa (October ’87 Variations, severní stěna J. Safsafa), (V+) , Daniel Peikes, Benjamin Sharabi – říjen 1987
39. Darkness at Noon (= tma v pravé poledne, třetí vrchol - severní stěna J. Safsafa), 5 lanových délek (V, 5.9-), 200 metrů, příjemná cesta, Danny Wolfstein, Yaron Bashen – 19. říjen 1984
40. Elio’s Route (3.vrchol J. Safsafa – severní stěna), asi 10 lanových délek (V, A1), téměř kolmých 300 metrů, Elio Scarabelly, Victor Kaftal – říjen 1977, Mickey Hochstatter, Bruce Devens – říjen 1977
41. “Scala del Cielo” Route (= žebřík do nebe, J. Safsafa, Buttressin Wadi, směřuje na severozápad), 18 lanových délek (IV), 4 ˝ hodiny, Daniele Chiappa, Andrea Anati – 21. září 1978
42. Saturday Night Fever (= horečka sobotní noci, J. Safsafa), 10 lanových délek (IV), Giuseppe Gallizia, Nitzan Kimchi, Chanina Kali, Eviatar Lazar – 6. květen 1984
43. Forsaken Sinai (= opuštěný Sinaj, jihozápadní stěna J. Safsafa), 6 lanových délek, 5.10 A1, (VI+), 240 metrů, Chanina Kali, Ilan Shdema – 22. září 1996
44. Helenina cesta (JZ stěna Jebel Safsafa), 14 lanových délek (IV+), T. Šantavý, E. Šantavá, M. Novotná – 18. září 1981
45. Via Praga (JZ stěna Jebel Safsafa), 12 lanových délek (V+), 6 hodin, J. Kotrč, Z. Lukeš – 18. září 1981
46. Šavir, Mitporer BeKalut (= křehké, snadno se drobí, S stěna J. Safsafa), 7 lanových délek (VI, 5.9), Daniel Peikes, Danny Wolfstein – 2. květen 1989
47. Better late than Never (= lépe později nežli nikdy, severovýchodní stěna J. Safsafa), 2 (10) lanových délek (IV-, 5.7+), 80 (400) metrů, Danny Wolfstein, Nir Yarkoni – 26. duben 1985
48. Swamige has no watch (severovýchodní stěna J. Safsafa), 4 lanové délky (V), 2 hodiny, Doron Erel, Krysztof Pankiewicz – 27. říjen 1987
49. Chamim VeKarir (= teplé a studené, SV stěna J. Safsafa), 7 lanových délek (VII, 5.10+), Daniel (Danny) Peikes, Danny Wolfstein
50. Cham Midaj (= příliš horko, severovýchodní stěna J. Safsafa), 5 lanových délek (VII., 5.10+), Sigal Bergman, Daniel Peikes – duben 1989
51. Levý pilíř centrální deprese (JZ stěna Jebel Safsafa), 8 lanových délek (V), 4,5 hodin, K. Jerhot, K. Kašpar, L. Páleníček – 18. září 1981
52. Two late (= dva opožděnci, východní strana J. Safsafa), 3 lanové délky (V-, 5.7), 100 metrů, Danny Wolfstein, Alon Parnes – 16. říjen 1984
53. HaAroch im HaMeara (= dlouhá s jednou jeskyní, západní stěna J. Safsafa), 9 lanových délek (VI-, 5.10), 250 metrů, Danny Wolfstein, Alon Parnes, Erik Eppenheim, Ken Rosebery, Yaron Bashan – 17. říjen 1984
54. Dérech HaMeši (= hedvábná cesta, západní stěna J. Safsafa), 10 lanových délek, (V+, 5.9), 350 metrů, Danny Wolfstein, Alon Newton – 3. duben 1985
55. Monastery Chimney (= klášterní komín, J. Safsafa), 5 lanových délek (VI+), 3 hodiny včetně sestupu, 190 metrů, J. Mothersele, S. Amley – listopad 1987
56. Yes (Ken) Route (= ano, J. Safsafa), 4 lanové délky (IV+, 5.7), 80 metrů, Ken Rosebery, Alon Parnes – 19. říjen 1984
57. May Day (= 1. máj, J. Safsafa), 7 lanových délek (VII, 5.10+), Daniel Peikes, Danny Wolfstein – 1. květen 1989

Jebel Fara (má dva vrcholy o výškách 1920 a 2052 m, nalézá se při pohledu z vesnice el Milga mezi vrcholy J. Safsafa – nalevo a J. Rabba - napravo):
58. North Corner of Jebel Fara (= severní kout), 5 lanových délek (IV), dobrá skála, Steve Gault, Victor Kaftal - březen 1976
59. Big Eyes (= velké oči, severní kout J. Fara), 4 lanové délky (V), Gidy Hollender, Avishai Wool – květen 1987
60. Dear Eva Route (JJZ stěna J. Fara), 5 lanových délek (VII-), 1,5 hodiny, Doron Erel, Krysztof Pankiewicz – 2. listopad 1987
61. Pharaoh’s Chimney (= faraonův komín, blízko severního koutu J. Fara), 4 lanové délky (IV), pozor na volné kameny, Terry Taylor, Steve Gault – květen 1976, Avi Shai (varianta) – květen 1987
62. Nightrain (= noční vlak, SV stěna J. Fara), 2 lanové délky (VI, 5.9), Yoav Nir, Avner Rothschild – 26. květen 1993
63. Puggie with Aids (SZ stěna J. Fara), 4 lanové délky (V+, 5.9), Adrian Hill, Alon Parnes, Nicola Spaldin – 26. březen 1983
64. Sak Kémach (= pytel mouky, Z stěna J. Fara), 6 lanových délek (VI), Amnon Shiloni, Gil Alexandrovitch, Bob Leurshen, Dina Rachmani – 25. březen 1988
65. Max & Moritz (Z stěna J. Fara) – varianty cesty „Sak Kémach“ (Max – Gaby Manobla – V+, Moritz – Amnon Shiloni - V+), 6 lanových délek (VI), Gaby Manobla, Amnon Shiloni – 13. říjen 1989
66. The Flakes Route (= loupavá, západní stěna J. Fara), 5 lanových délek (III+), Terry Taylor, Andrea Anati, Shmulik Rosen – 4. duben 1977
67. Passover Route (= pesachová cesta, jihozápadní stěna J. Fara), 8 lanových délek (V+), Terry Taylor, David Gorney – 8. duben 1977, loni – 13. říjen 1989
68. The balconies (= balkony, Z stěna J. Fara), 4 lanové délky (VI+, 5.9+), Zoki Pereg, Doron Bar – říjen 1989
69. Big Pyramid (= velká pyramida, J. Fara), 4 lanové délky (IV), asi 200 metrů, Mickey Hochstatter, Bruce Devens – duben 1978,

Jebel Rabba (2222 m, nedaleko centra vesnice el Milga):
70. Guano Chimney (severovýchodní stěna Big Rabba), 7 lanových délek (V+), pěkné lezení, Bruce Devens, Victor Kaftal – duben 1977 (první pokus), Tony Zamir, Edna Goury – duben 1977 (první pokus), Bruce Devens, Victor Kaftal – duben 1978 (druhý pokus), Victor Kaftal, Dany Wolfstein – 24. červen 1979 (celá cesta), Variante dell’Apriscatole (= otvírák na konzervy), Giuseppe Gallizia, Andrea Anati – 3. květen 1984 (V+, A3)
71. Via dell’Amico Perduto (= cesta ztraceného přítele, J. Rabba), 8 lanových délek (VII-), 8 hodin, Giuseppe Gallizia, Yossi Korem – 2. květen 1984
72. Amico Perduto Direct (J. Rabba), 8 lanových délek (VII-), jedna z nejlepších cest v této oblasti, Danny Wolfstein, Nir Yarkoni – 28. duben 1985
73. Mecukej David (= Davidovy srázy, severovýchodní stěna J. Rabba), 8 lanových délek (VI-, 5.10.-), 250 metrů, Eli Nissan, Danny Wolfstein – říjen 1982
74. Arubat Deir er Rabba (= Komín Deir er Rabba; severní kout J. Rabba), 13 lanových délek (V+), Terry Taylor, Edna Goury, Victor Kaftal – říjen 1976
75. Livkhiratkha (=Tvá volba, severozápadní stěna J. Rabba), 4 lanové délky (V), asi 4 hodiny, pěkná cesta, Bob, Gaby Manobla, Amir Jaakobi – 5. květen 1984
76. Pilíř českých Honzů (JZ stěna Gebel Rabba), 8 lanových délek (V+, A2), 6 hodin, J. Kotrč, Z Lukeš – 17. září 1981
77. Beginner’s Route (= začátečnická, severozápadní stěna J. Er-Rabba), 7 lanových délek, (IV+), Terry Taylor, Edna Goury – září 1976
78. Cesta mezi komíny (JZ stěna Gebel Rabba), (IV+), 4 hodiny, K. Jerhot, L. Páleníček – 17. září 1981
79. Via dalla Fessura (= cesta puklinou, severozápadní stěna J. Rabba), 5 lanových délek (V+), 2 hodiny, 140 metrů, Giuseppe Gallizia, Pietro Lampertico – 24. březen 1983
80. Or HaNer (světlo svíčky, severozápadní stěna J. Rabba), 7 lanových délek (V), 400 metrů, Mickey Hochstatter, Bruce Devens – 26. duben 1978
81. The Silly Route (= zbytečná cesta, severozápadní stěna J. Rabba), 15 lanových délek (IV), Victor Kaftal, Goggy Davidovitch – duben 1978
82. The Cracked Egg (= puklé vejce, severozápadní stěna J. Rabba), 12 lanových délek (IV, A1), Victor Kaftal, Steve Gault – říjen 1976
83. Bobbing belay (= poskakující jištění, J. Rabba), 2 lanové délky (V+, 5.9), Chanina Kali, Bob, Nir Yarkoni, Nitzan Kimchi, Eviatar Lazar – 4. květen 1984
84. On Beyond Bob (severozápadní stěna J. Rabba), 9 lanových délek, 5.10 A0 (VI.+), 300 metrů, Chanina Kali, Shlomo Dormea – 30. září 1998
85. Sal’it Route (název podle místního stejnojmenného černobílého ptáka, severovýchodní stěna Little Rabba), 4 lanové délky (IV+), Terry Taylor, Andrea Anati, Alex – 5. duben 1977
86. “Steve’s Crack” (severovýchodní stěna Middle Rabba), 8 lanových délek (V+), 300 metrů, Steve Read, Moshe Blau – 24. duben 1978
87. Bli Chašmal (= bez elektřiny, severovýchodní stěna J. Rabba), 4 lanové délky, (IV+, 5.8), 120 metrů, Danny Wolfstein, Danny Fan – duben 1983
88. Diedro degli Italiani (= italský kout, SV kout J. Rabba), 7 lanových délek (VI-), 5 hodin, Giuseppe Gallizia, Nir Yarkoni, Eviatar Lazar – 5. květen 1984
89. Šikaron Sinai (= Sinajský blín, severozápadní stěna J. Rabba), 4 lanové délky (VI-, 5.10-), 160 metrů, Gli Nissan, Danny Wolfstein – říjen 1982
90. Via dalla Disperazione (= cesta zoufalství, severozápadní stěna J. Rabba), 8 lanových délek (VII.-), 300 metrů, Giuseppe Gallizia, Ronny Karpel
91. Kaminfeger (V stěna J. Rabba), 6 lanových délek (VI), 2 – 3 hodiny, Armin Rempfler, Fritz Roth, Alex Clapasson – konec října či začátek listopadu 1983
92. Mickey’s Chimney (= Mikyho komín, polooddělený pilíř, přimykající se k J. Rabba), 3 lanové délky (IV+), Mickey Hochstatter, Dany Averbach – 7. duben 1977
93. Chimney of the Americans (= komín Američanů, Little Rabba), 4 lanové délky (V), David Gorney, Eran Seaman – 5. duben 1977, Terry Taylor, Tony Zamir - varianta
94. HaKeshet (= oblouk, přečnívající kout Little Rabba), 4 lanové délky (IV), velmi populární cesta, Terry Taylor, Steve Gault – červen 1976
95. The Easy Keshet (= snadný oblouk, Little Rabba), 4 lanové délky (IV), Bruce Devens, Victor Kaftal – duben 1977
96. The Ostrich Head (= pštrosí hlava, Little Rabba), 2 lanové délky (V+), Terry Taylor, Danny Edelstein – duben 1978
97. Egyptian Mummy (= egyptská mumie, Little Rabba – nejvzdálenější pilíř nalevo), 4 lanové délky (VI, A1 – první šestková cesta na Sinaji), Steve Read, Goggy Davidovitch, Dany Wolfstein – duben 1978 (pokus), Danny Wolfshten, Danny Fain – duben 1983 (celá cesta)
98. Me Too (= já také, Little Rabba), 6 lanových délek (V+, A1), 200 metrů, Steve Read, Danny Wolfstein – duben 1978
99. Bon Voyage (= šťastnou cestu, J. Rabba), 2 lanové délky (5.6, IV), 65 metrů, Danny Wolfstein, Giuseppe Gallizia, Bob, Hanina Kali – 5. květen 1984
100. Decisive John (= rozhodný Jeník, J. Rabba), 5 lanových délek (VII, A0), 3 hodiny, S. Amley, J. Mothersele – 28. listopad 1987

HaChupchik (věžička u J. Rabba):
101. HaMefaqeah (= strážce, HaChupchik), 3 lanové délky (IV), Victor Kaftal, Baruch Ilau – říjen 1976
102. Eli’s Virus (HaChupchik), 4 - 5 lanových délek (III+), Victor Kaftal, Elisheva Kaftal – duben 1977

Jebel N’Sela (1782 m, oproti hoře J. Rabba, na západ od vesnice el Milga):
103. The Big Crack (= velká puklina, východní stěna J. N’Sela), vylezeny 4 lanové délky (IV, A1), Mickey Hochstatter, Dany Wolfstein, Tony Zamir – 4. duben 1977 (první pokus, 140 metrů), Gaby Manobla, Amnon Shiloni – 15. říjen 1989 (druhý pokus, 5.11)
104. Dionisus (východní stěna J. N’Sela), 7 lanových délek (VI+, 5.9+), Yoki Pereg, Doron Bar – říjen 1989
105. Five Easy Pitchefkes (= Pět snadných lanových délek; jižní stěna J. N’Sela), 5 lanových délek (III+), Terry Taylor, Andrea Anati – 4. duben 1977, Danny Edelstein, Arnon – varianta nástupu
106. Adif Meuchar (= lépe později, J. N’Sela), 4 lanové délky (VI+, 5.10), Yoni Rosen, Dima Kharitonsky, Amnon Asher – 15. říjen 1989

Jebel Batta (1862 m, asi 40 min. chůze na SZ od J. Safsafa):
107. Jethro Route (SSV stěna J. Batta), 9 lanových délek (V), 2 hodiny, Daniele Chiappa, Andrea Anati – 20. září 1978
108. Seerauber (= pirát, severovýchodní stěna J. El Batta), 4 – 5 lanových délek (VI+ nebo VII-), velmi pěkná a doporučená cesta, Ruedi Homberger, Fritz Roth, Armin Rempfler – 3. listopad 1983, Yoav Nir, Avner Rotschild, Amnon Shiloni (2. přelez), oceňují na VIII – VIII+ (5.12a – b) – 1993
109. Dire Straight (= zoufale přímo, J. Batta), 2 lanové délky (5.9), 50 metrů, Chanina Kali, Airan Ziss – září 1988
110. Ian Anderson (J. Batta), 3 lanové délky, VI+ (5.10+), Micha Yaniv, Yaniv Shushan – 6. duben 1999
111. Big Gully (= velká rokle, J. Batta), 3 lanové délky (IV), Dany Edelstein s dívkou z Kanady – listopad 1979
112. Jethro toll (J. Batta), 3 lanové délky (5.9+, VI-), 1,5 hodiny, Yoav Nir, Daniel Peikes – 12. říjen 1987
113. Stolen Mirror (= ukradené zrcátko, J. Batta), 6 lanových délek (IV+), Andrea Anati, Gil Alexandrovitch – říjen 1987
114. Amnon’s Variations (varianta cesty Stolen Mirror, J. Batta), Amnon Shiloni, Ada Kantorovich – říjen 1987 (tentýž den jako Stolen Mirror)
115. Adrians Variations (varianta cesty Stolen Mirror, J. Batta), 3 lanové délky, (IV), Adrian Hill, Alon Parnes, Nicola Spaldin – březen 1988

Jebel E-Deir (2065 m, oproti hoře J.Safsafa u kláštera sv. Kateřiny):
116. The Adir (= velkolepá, JZ stěna J. El-Dir), 4 lanové délky (IV+), Gil Alexandrovitch, Tal Ben Omer – 30. duben 1988
117. Likcor et HaTehila (= sklidit chválu, J. E-Deir), 6 lanových délek (VI, 5.9), Momi Cohen, Shai Hasson, Daniel Peikes – duben 1989
118. Betty’s Bitter Bit of Butter (= Betin hořký kousek másla, J. E-Deir), 3 lanové délky (VII, 5.10), Johan Lange, Gaby Manobla, Dany Wolfstein – 5. listopad 1989
119. Kamelmaul (= velbloudí huba, J. Ad Deir), 6 – 7 lanových délek (VI+), 3 hodiny, 210 metrů, Armin Rempfler, Fritz Roth, Alex Clapasson – 27. říjen 1983

Jebel Musa (2285 m):
120. Shalom (východní stěna J. Musa), 3 lanové délky (IV+), 100 metrů, Danny Wolfstein, Danny Edelstein, Sammy
121. Four Plus (= čtyři plus, východní stěna J. Musa), 4 lanové délky (V+, 5.9), 130 metrů, Danny Wolfstein, Yaron Bashan, Alon Parnes, Ilan Pardo, Bella Funkel – 21. říjen 1984
122. The Straw Hats (= slaměné klobouky, V stěna J. Musa), 3 lanové délky (IV+), Amnon Shiloni, Alon Parnes, Nir Fiterman, Dina Rachmani – 30. březen 1988
123. The last chance (= poslední možnost, J. Musa), 3 lanové délky (IV+), Danny Edelstein s dívkou z Kanady – listopad 1979
124. Jebel Musa (SZ stěna), III, 400 metrů, E. Comici, Escher, Othmar Gismann, Lipovec – 1. květen 1937

Jebel el Saru (asi 2300 m, v blízkosti kláštera sv. Kateřiny, západnější vedlejší vrchol Jebel el Deir):
125. „Via direttissima“ (Jebel el Saru = cypřišová hora, západní stěna), V, 500 m, E. Comici, Escher, Othmar Gismann, J. Lipovec – 2. květen 1937

Jebel Mnise:
126. Kamelsattel (= velbloudí sedlo, severní stěna J. Mnise), 4 lanové délky (V+), Ruedi Homberger, Fritz Roth – 31. říjen 1983
127. Heugumper (= kobylka, V stěna J. Mnise), 5 – 6 lanových délek (VI+ nebo VII), Armin Rempfler, Alex Clapasson – 31. říjen 1983

Jebel Nsche:
128. Katz + Maus (= kočka a myš, západní stěna J. Nsche), 2 lanové délky (VI+), Armin Rempfler, Fritz Roth – 30. říjen 1983

Jebel Abu Mahshur (2200 m, čti: džebel abu machšur):
129. Abendstimmung (= večerní nálada, západní stěna J. Abu Mahshur), 7 – 8 lanových délek (VI+ nebo VII-), 2 – 3 hodiny, velmi pěkná cesta, Ruedi Homberger, Armin Rempfler, Fritz Roth, Alex Clapasson – 29. říjen 1983
130. Sefora Route (= Cipořina cesta, západní stěna J. Abu-Mahshur – pojmenována podle italského jména Mojžíšovy ženy Cipory), 13 lanových délek (V+), 1 ľ - 2 hodiny, Daniele Chiappa, Carlo Duchini – 16. září 1978

Jebel Bakhariya (2183 m, čti: džebel bacharíja):
131. “Vitello d’oro” Route (= zlaté tele, východní stěna J. Bakhariya), 8 lanových délek (V), 1 Ľ hodiny, Daniele Chiappa, Andrea Anati – 17. září 1978

Jebel Katerina (2642 m):
132. Oasenpfeiler (= oázový pilíř, J. Katerina), asi 6 lanových délek (IV), 2 hodiny, 250 metrů, Peter Frei, Gadi, Yutty – říjen 1978

Little Tala (výstup na hoře oproti J. N’Sela z Wadi „Little Tala“):
133. Leg Loops (= zašmodrchaná noha, L. Tala), 4 lanové délky (VI-), Yoki Pereg, Gaby Manobla – 16. říjen 1989

Jebel Meza (3 km JV od J. Bab, 5 km JZ od Abu-Jifa):
134. Id el Fiter (= název moslemského svátku na konci měsíce Ramadán, J. Meza), 5 lanových délek (VII), Tzutzik Zigler, Doron Erel – jaro 1990

Jebel Umm Shaumar (čti: Šaumar, 2586 m, je to druhá nejvyšší hora na Sinaji, asi 30 km chůze na jih od kláštera sv. Kateřiny):
135. výstup na horu chodeckým terénem, Emilio Comici s přáteli, 28.duben 1937

Čtyři evangelisté – u hory J. Umm Shaumar:

136. Die vier Evangelisten (4 věže, východní stěnou), III, E. Comici, Escher, Othmar Gismann, J. Lipovec – 29. duben 1937

Jebel Sirbal (2070 m, na jih od oázy Feiran asi 60 km po silnici na severozápad od kláštera sv. Kateřiny):
137. Jebel Sirbal Nordwand (severní stěna J. Sirbal), asi 13 lanových délek (V), 7 hodin, 400 metrů, většinou dobrá skála, Peter Frei, Gadi, Yutty – říjen 1978
138. Feigenbaum route (= fíkovník, J. Sirbal), asi 7 lanových délek (V), 2 hodiny, 200 m, dobrá skála, Peter Frei, Gadi, Yutty – říjen 1978
139. Punta Mariuccia (= Mariucciin vrchol, Jebel Sirbal), 30 lanových délek (IV+), vylezeno v jednom dni, Elio Scarabelle, Mariuccia Scarabelle, Victor Kaftal, Bruce Devens, Mickey Hochstatter (říjen 1977)

Jebel Banat (1758 m, na sever od oázy Feiran asi 60 km po silnici na severozápad od kláštera sv. Kateřiny, odtud přes silnici naproti hory Jebel Sirbal; pozor!, nesplést si se stejnojmennou horou Jebel Banat, která je asi 15 km na sever od Jebel Safsafa!):
140. Nord Verschneidung (J. Banat), 11 lanových délek (V+, A₁), 6 ˝ hodiny, 300 metrů, Peter Frei, Gadi, Yutty – říjen 1978
141. Jebel Banat Nordsporn (severní ostruha J. Banat), 10 lanových délek (IV), 5 hodin, Peter Frei, Gadi, Yutty – říjen 1978

Jebel Charib (1757 m, Egypt):
142. Jebel Charib (= hora cizinců, 1. a 2. vrchol), Emilio Comici, Escher, Othmar Gismann, J. Lipovec – 3.duben 1937

Abu Harba (1900 m, Egypt):
143. Abu Harba (severovýchodní a jihozápadní vrchol), E. Comici, Escher, Othmar Gismann, J. Lipovec – 4.-5. duben 1937

Jebel Qattar (1963 m, Egypt):
144. Jebel Kattar (= hora kapek, severozápadní stěna), 800 m, IV. (dvě místa V), 9 hodin, E. Comici, Escher, Othmar Gismann, J. Lipovec – 7. duben 1937
145. III. Kattarturm (severozápadní srázy), V, 5 hodin, E. Comici, Escher, Othmar Gismann, J. Lipovec – 13. duben 1937
146. II. Kattargipfel, lehká cesta, E. Comici, Escher, J. Lipovec – 14. duben 1937

Um Shayb (2187 m, Egypt):
147. Um Shayb (= matka šedovlasého muže), E. Comici, Escher, Othmar Gismann, J. Lipovec – 9. duben 1937