Chtěli bychom vyjasnit některé věci kolem našeho prvovýstupu.Jak už to bohužel chodí ,objevily se názory, které spochybňují jeho hodnotu.

Byli jsme z několika stran pokáráni za to, že jsme zamlčeli Japonce, kteří, jak se teprve nedávno ukázalo, vylezli také na Meru central, a to asi týden před námi.

Na webu se také rozšířila fáma,že jsme dosáhli vrchol jako druzí,to je samozřejmě nesmysl.(Podotýkám,že jsme tuto fámu nerozšířili mi, ale nedočkaví redaktoři některých zahraničních lezeckých serverů).

Ještě před Babanovem a jak se ukazuje nyní, před Japonci, někdy v roce 1984 vylezli směr v pravé části SZ stěny Skoti, kteří byli na vrcholu jedni z prvních. Na webu jsem nedávno zjistil, že tento rok vylezli na centrální vrchol,ale z druhé J strany od Thalay Sagaru, také jakýsi Base jumpeři (myslím Australani) a seskočili z vrcholu dolů na ledovec.

Vzhledem k tomu, že jsme přijeli vylézt určitý směr ve stěně, a to směr dosud nikým nevylezený, nikoli jenom dosáhnout vrchol (na kterém už stáli Skoti, Babanov, Base Jumpeři a možná někdo další), bylo nám vcelku jedno kolikátí nahoře budeme. Šlo nám o vylezení těžké linky, nikoli o pořadí v jakém staneme na vrcholu. Navíc, neneseme žádnou zodpovědnost za výstupy ostatních.

Japonce jsme potkali dole v Tapovanu a potom první den našeho výstupu jsme je uviděli, asi na vzdálenost 200 vzdušných metrů,při slaňování na ledovec z jejich tak zvané Cé jedničky. Předchozí den jsme je zahlédli, jak traverzují nástupové pole z pravé strany od Babanova směru. Z toho usuzujeme, že se do jeho linie napojili asi po 100 výškových metrech od jejich, resp. našeho 1. kempu ve stěně. Pak už jsme se navzájem nesetkali,ani od nich o jejich výstupu nezískali další informace, jelikož v Base Campu po dalších třinácti dnech už nebyla ani jedna lezecká expedice.

Marek Holeček a Jan Kreisinger

červená - Česká cesta, žltá - Shangri La.

viacej sa dočítate na stránke Expedice Garhwal 2006

Meru Central 6310 m, India

400-metrová skalná stena, zvaná tiež Žraločia plutva (Shark´s Fin), na Meru bola v minulosti atakovaná lezcami z celého sveta. Conrad Anker, Doug Chabot, Paul Pritchard či Valeri Babanov. Nikto z nich ju však nedokázal preliezť.

V roku 2001, po niekoľkých neúspešných pokusoch, sa nakoniec podarilo Valerimu Babanovovi v sólovom výstupe vyliezť prvovýstup severo-západnou hranou, napravo od plutvy. Tento výstup s názvom Shangri La (ED 5.9/5.10 A1/A2 M5 75°) bol ocenený prestížnou cenou Piolet D´Or. Avšak samotný problém steny stále nebol vyriešený.

V októbri 2006 pod Shark´s Fin pôsobili Marek Holeček a Ján Kreisinger z Českej republiky. Ich pokus o prelezenie nevyšiel, ale aj napriek tomu sa výstupu nevzdali a peknou variantou sa napojili na cestu Babanova a doliezli na vrchol po trinástich dňoch. Pri výstupe použili 200 m fixných lán, plošinu na spanie a tiež so sebou ťahali haulbag. Klasifikácia VI 5.11d M5 80°. Mal to byť v poradí druhý výstup na Meru Central. Avšak nebol.

V tom istom období (október 2006) tu pôsobila aj silná zostava z Japonska, ktorá sa už v minulosti (2004) o Shark´s Fin pokúšala. Ich pokus však skončil nešťastne, keď si jeden z účastníkov  zlomil obe nohy. Tentokrát sa ale výstup podaril, keď team kapsulovým štýlom, tak ako aj Holeček s Kreisingerom, vyliezli nový variant a napojili sa na cestu Babanova. Ale o týždeň skôr :-) Takže nakoniec druhý výstup na vrchol Meru Central patrí Japoncom.

Dodnes však nie je jasné, či japonský variant nie je totožný s českým, alebo či Čechom pri výstupe stenou pomohli prešlapané stopy, plošiny na bivak či snežné kotvy zanechané v ceste. 

pripravil Dodo Kopold